středa, 27 listopad 2019 15:03

Fendrych Martin: Zachránit „tradiční rodinu“ v netradiční době je jako křísit dinosaura

Napsal(a)

Shrnutí: Tento článek byl původně napsán pro Aktuálně.cz. Ačkoliv je Martin Fendrych na poli rodinné a systemické terapie spíše laik, vidí věci v širokém kontextu. Tradiční rodina? Téma, které je společensky aktuální, často spojované s pojmy "krize, ohrožení". Hýbe společností a i na SOFTforu bylo velmi "živé". Co je tedy tradiční rodina v této netradiční době?

Žijeme v době rozkolu, ale co je rodina víc než oddanost, odpovědnost a odpuštění? Je jedno, jak vypadá a jestli tam bere víc žena nebo muž, případně jedna z žen či jeden z mužů. Neexistuje rodina tradiční, jen rodina dobrá, nebo rodina k ničemu, která se stejně rozpadne.

Žijeme v nové době, v posledních letech se věci mění radikálně. Českou společnost obklopuje netradiční prostředí: internet, klimatická změna, hybridní válka… Do toho se ozývá hlučné volání po záchraně "tradiční rodiny". Co to je? Co představuje tradiční rodina v netradiční době?

Přímou a drsnou odpověď nabídla v rozhovoru pro Deník N Magda Vášáryová, herečka, politička, ředitelka nejstaršího slovenského ženského spolku Živena. Dáma mimořádně vzdělaná, schopná, zajímavá, úctyhodná.

Na otázku, proč je tradiční rodina nástrojem boje proti nezávislosti žen, odvětí: "Možná proto, že tradiční rodina neexistuje a nikdy neexistovala. To je romantický termín, který často prosazují ti, kdo mají takových tradičních rodin hned několik." Dál: "Možná mají na mysli moderní nukleární rodinu, kde je táta, máma a děti v paneláku, protože vesnická rodina se skládala z dětí, prarodičů, rodičů, praprarodičů. Ale to nejsou převažující modely rodin v historii."

Tvrzení, že tradiční rodina neexistuje, nabízí dobrý start. Co si pod ní představujeme? Muž plus žena plus děti. Tato klasika je stavěna především proti homosexuálním svazkům, o nichž se tvrdí, že ji zničí, což je blud.

Realita? Zpráva z roku 2017: V Česku napočítáme přes 175 tisíc domácností, kde děti žijí s jedním z rodičů. Ve třech pětinách těchto neúplných rodin je hlavou rodiny rozvedená matka či rozvedený otec, ve zbytku svobodný či ovdovělý rodič (viz publikaci Zaostřeno na muže a ženy Českého statistického úřadu o domácnostech).

V roce 2018 uzavřelo sňatek 54 470 párů, počet rozvodů klesl na 24 122. Ve více než 14 tisících případů měli rozvádění nezletilé děti. Čtyři pětiny mužů a žen se rozváděly poprvé. Podle statistik se v roce 2016 rozvedl téměř každý druhý pár. Soudy musely rozhodnout, kdo bude o dítě pečovat, ve více než 52 tisících případů, tedy i u nesezdaných párů (ty "rozvodovou" statistiku poněkud zkreslují).

Takže kam se poděla tradiční rodina? Jak vypadá? Představujeme si ji ideálně, romanticky: dům, kde bydlí více generací, rodiče s dětmi a babička s dědečkem ve vzájemném spokojeném soužití. Pěkné, jen to zřejmě už příliš neexistuje.

Tím s vykreslením české tradiční famílie nekončíme. Denně je u nás podle kvalifikovaných odhadů znásilněno 30 až 43 žen. Fyzické nebo sexuální násilí zažilo 32 procent žen, sexuální zneužívání 12 procent žen a znásilnění 5 procent žen, oznámila vláda v roce 2016 (u znásilnění vycházela z ohlášených případů). Znásilňovány jsou i děti, někdy i muži. Nejvíc tohoto násilí se odehrává mezi blízkými, taky doma.

Beze všech pochyb se ukazují dvě věci: tradiční rodina neexistuje, je to jen konstrukt, a neohrožují ji svazky osob stejného pohlaví, úspěšně se ničí sama.

Žijeme v době netradiční rodiny, volat po oné tradiční je asi jako křísit dinosaury. Typů rodin je mnoho, plno párů žije nesezdaně, nepotřebují svatbu. Jiní zase pořádají veselku, i když si berou partnera počtvrté. Lidé spolu žijí ve volných svazcích, jen komuny u nás a na Západě nepřežily, na žití v komunách jsme příliš soustředění na sebe.

Rozvod je běžná událost a naopak, když se po 35 či 40 letech nerozvedete, koukají na vás jako na omyl, raritu. Rodiny se atomizovaly, staří rodiče se oddělili od dětí, zhusta žijí sami, i když jeden z nich zemře. Rodiny žijící ještě dnes společně, jsou (hlavně ve městech) výjimečné.

Do představy tradiční rodiny patří jako základ patriarchát, muž coby hlava. I toto se však změnilo, žena v rodině, v té první, druhé, třetí, čtvrté, často dělá to, co muž, a ještě se stará o děti a o domácnost. Patriarchát ztratil smysl.

Panování nad ženou, jež taky pracuje, živí rodinu, ale zároveň má svoji kariéru, se zkomplikovalo, vynucovat ho je nesmysl. Ani v tomto smyslu už tradiční rodina neexistuje. Vyvolávat ji zpět je podobně úspěšné jako vyvolávat duše zemřelých. Udržuje to však část žen v mužům poddaném postavení.

Vášáryová říká, že se ženy staly tématem hybridní války, "ženská práva modernizují společnost. Žádná společnost, kde ženy nepracují a nejsou vzdělané, se nevyvíjí. A naopak - nejspokojenější společnosti máte tam, kde jsou šance žen a mužů vyrovnané, podívejte se do Skandinávie".

Nový prvek - téma "tradiční rodiny" i ženských práv je využíváno k rozkládání západních společností. Patří to do vzdychání po minulosti (něco jako "za komunistů bylo líp"). Pro rozkladače je výhodné stavět kohokoli proti komukoli, takže i muže proti ženám.

Tradiční rodina je výmysl. Žijeme v době netradiční, v době šířící se a podporované netolerance, v době kritiky tak zásadních věcí, jako je inkluze (kolik rodin nutně inkluzi potřebuje), v době odmítání slabých a neúspěšných, ale rodina má chránit nemohoucí a neúspěšné. Žijeme v době rozkolu, ale co je rodina víc než oddanost, odpovědnost a odpuštění? Je jedno, jak vypadá a jestli tam bere víc žena nebo muž, případně jedna z žen či jeden z mužů. Neexistuje rodina tradiční, jen rodina dobrá, nebo rodina k ničemu, která se stejně rozpadne.

 

 

Přečteno 888 krát Naposledy změněno středa, 04 prosinec 2019 04:51
Martin Fendrych

Spisovatel, novinář. Za komunistů se živil rukama, pracoval v opozici, deset let navštěvoval bytové filosofické semináře profesora Milana Machovce. Po revoluci se živil jako náměstek ministra vnitra pro policii, šéfredaktor časopisu Respekt, později komentátor. Vydal několik knih (kupříkladu blogoromán Slib, že mě zabiješ nebo deník Jako pták na drátě).

You have no rights to post comments